Bylo jednou jedno království jménem Eldoria, kde žili lidé a draci v křehkém míru. V království se však tradovalo, že v hlubokých horách žije poslední moudrý drak jménem Zephiron, který znal tajemství pradávné magie.
Jednoho dne se mladý chlapec jménem Artur a jeho sestra Liana rozhodli vydat na nebezpečnou cestu, aby draka našli. Lidé se báli, že Zephiron zmizel, a s ním i naděje na udržení rovnováhy mezi lidmi a draky.
Artur a Liana prošli hustými lesy, přebrodili divoké řeky a vyšplhali na nejvyšší hory. Po několika dnech namáhavé cesty našli skrytou jeskyni, z níž vyzařovalo modravé světlo. Opatrně vešli dovnitř a spatřili obrovského draka s šupinami, které se leskly jako hvězdy na noční obloze.
„Proč jste přišli?“ zeptal se Zephiron hlubokým hlasem.
„Hledáme moudrost a pomoc,“ odpověděla odvážně Liana. „Lidé zapomněli na sílu magie a rovnováhu mezi námi a draky.“
Zephiron se na ně dlouho díval, a pak pravil: „Magie nikdy nezmizela, jen ji lidé přestali vnímat. Pokud chcete obnovit rovnováhu, musíte se naučit naslouchat světu kolem sebe.“
Drak je učil starým kouzlům, tajemství přírody a tomu, jak rozumět drakům. Když se po několika měsících vrátili do svého království, přinesli s sebou nejen nově nabytou moudrost, ale i poselství míru mezi lidmi a draky.
Od té doby žili lidé a draci opět v harmonii a magie znovu ožila v celém království.
A pokud se někdy vydáš do hor Eldorie a uslyšíš slabé šepotání větru, možná zaslechneš hlas Zephirona, který stále střeží tajemství pradávné magie.
Konec.