Bratranec Matyáš a sestřenice Anička se nemohli dočkat prázdnin. Letos jeli s rodinami společně na dovolenou k moři! Když poprvé spatřili nekonečné modré vlny a cítili teplý písek pod nohama, byli nadšení. Každý den si hráli na pláži, stavěli hrady z písku a sbírali mušle.
Jednoho rána se Matyáš brodil mělčinou, když si všiml něčeho zvláštního – ve vodě se houpala stará skleněná láhev. „Podívej, Aničko! Něco v ní je!“ zavolal. Opatrně ji vytáhl z vody a společně se snažili vyndat zažloutlý papír, který byl uvnitř.
„To vypadá jako mapa!“ vykřikla Anička nadšeně. A opravdu – byl na ní nakreslený ostrov s velkým červeným křížkem uprostřed.
„Možná je tam poklad!“ zajásal Matyáš. Rodiče se usmáli a rozhodli se, že podniknou výlet na blízký ostrůvek, který se rýsoval na obzoru.
Druhý den ráno vypluli malou lodičkou přes tyrkysové moře. Cestou je doprovázeli létající racci a ve vodě se objevily malé rybky, které jako by jim ukazovaly cestu. Po chvíli přistáli na tichém, opuštěném ostrůvku, kde se kývaly vysoké palmy a písek byl jemný jako mouka.
Matyáš s Aničkou popadli mapu a rozběhli se hledat tajemný poklad. Mapa je vedla kolem velkého kamene ve tvaru želvy, přes malý potůček až k místu, kde rostl starý pokroucený strom.
„Tady!“ vykřikla Anička a začala hrabat v písku. Matyáš jí pomohl a za chvíli jejich prsty narazily na něco tvrdého – dřevěnou truhličku!
„Otevřeme ji!“ Matyáš nadšeně vydechl a společně zvedli víko. Ale místo zlata a drahokamů v ní ležely nádherné perleťové mušle, malé lahvičky s pestrobarevným pískem a jeden starý dopis.
Matyáš ho opatrně rozevřel a začal číst:
„Největším pokladem je dobrodružství a společně strávený čas. Tento poklad patří všem, kteří se nebojí snít a objevovat krásy světa.“
Anička se usmála. „To je pravda! Tohle je nejlepší dovolená!“
S pokladem v náručí se vrátili k rodičům, kteří je se smíchem objali. Společně si sedli na pláž a sledovali zapadající slunce, jehož paprsky barvily nebe do oranžova a růžova.
Když se večer vrátili do svého domečku u moře, Matyáš a Anička si poklad položili na noční stolek. Před spaním si ještě dlouho šeptali o tom, kdo asi mapu do láhve schoval a zda na světě existují další skryté poklady. A když usínali, věděli, že na tuhle dovolenou nikdy nezapomenou.
Dobrou noc.