Vysoko v horách, kde se stýká hustý les s otevřeným nebem, žila zvláštní ptačí rodina. Maminka kosačka Janka byla malá, rychlá a chytrá. Tatínek orel Ladík byl silný, statečný a moudrý. Společně vychovávali dvě malá mláďata – orlosokola Janka a kosačku Viki.
Nebezpečí ve vzduchu
Život v horách byl krásný, ale skrýval i velká nebezpečí. Největší hrozbou byl zlý orel lední jménem Severus. Tento obrovský dravec měl chladné modré oči, ledově bílé peří a neustále číhal na mláďata, aby je mohl ulovit.
Jednoho dne, když si Janko s Viki hráli na větvi, Severus se tiše snesl z oblohy a rozpřáhl své obrovské pařáty.
„Teď vás mám!“ zasyčel hrozivým hlasem.
Ale právě v tu chvíli maminka Janka přiletěla jako blesk a klovla Severuse přímo do zobáku!
„Nech naše děti na pokoji!“ vykřikla.
Tatínek Ladík přiletěl z druhé strany a srazil Severuse k zemi!
Poblíž byla ptačí policie, která okamžitě zasáhla. „Severusi, už zase?“ zavrtěl hlavou přísný sokol Strážník. „Tentokrát tě zavřeme do věznice v nejhlubší jeskyni!“
Severus zuřil, ale nemohl nic dělat. Odvedli ho do vězení, kde měl zůstat napořád.
Škola pro mláďata
Janko s Viki každý den chodili do ptačí školy, kde je učil starý moudrý sova profesor Dubánek. Vyprávěli mu o zlém orlovi Severusovi a ptali se, co by měli dělat, kdyby na ně znovu zaútočil.
„Musíte být chytří,“ radil jim Dubánek. „Síla není všechno. Nejlepší zbraní proti zlému nepříteli je důvtip a spolupráce.“
Mláďata si jeho slova dobře zapamatovala.
Útěk z vězení
Severus však nebyl obyčejný vězeň. Pomocí svých ostrých drápů si pomalu vyhrabal cestu ven z jeskynního vězení. Jakmile byl volný, přísahal si, že tentokrát mláďata dostane!
Jednoho dne, když se Janko a Viki vraceli ze školy, náhle se zatáhlo nebe a obrovský stín zakryl slunce.
Byl to Severus!
„Tentokrát mi neutečete!“ zvolal a prudce se vrhl dolů.
Ale mláďata si pamatovala radu profesora Dubánka. Janko se schoval do hustého listí a Viki se prosmýkla pod velkou větev, kde Severus nemohl projít.
Zlý orel lední se snažil prorazit větve, ale vtom přiletěli maminka Janka a tatínek Ladík!
„Tentokrát to bude jinak, Severusi!“ zvolal Ladík.
Janka chytrým manévrem rozptýlila Severuse, zatímco Ladík shodil velkou větev, která orla zajala do pasti.
Nový plán
Když dorazila ptačí policie, všichni čekali, že Severuse zase zavřou do vězení. Ale profesor Dubánek měl jiný nápad.
„Severusi, pořád utíkáš a děláš neplechu. Možná je čas, abys přestal bojovat a začal se učit něco užitečného.“
Severus byl překvapený. „Co tím myslíte?“ zavrčel.
„Můžeš buď zůstat ve vězení, nebo přijít do mé školy a učit se, jak být dobrým ptákem.“
Severus chvíli přemýšlel. Nikdo mu nikdy nedal šanci být lepším. Nakonec přikývl.
A tak se z největšího nepřítele stal žák profesora Dubánka.
Janko a Viki byli nejprve podezřívaví, ale když viděli, že se Severus opravdu snaží změnit, rozhodli se mu dát šanci.
A od té doby byla ptačí obloha o něco bezpečnějším místem.
Konec.