Byly dvě nejlepší kamarádky – Anička a Eliška. Už od malička snily o tom, že jednou poletí do vesmíru. Každý večer, když si ležely v postýlkách, dívaly se na hvězdnou oblohu a představovaly si, jak by bylo úžasné letět mezi planetami a vidět měsíce, komety a zářivé hvězdy zblízka.
Jednoho dne, když seděly v parku a pozorovaly mraky, přistál před nimi zvláštní, stříbrný raketoplán. Z něj vystoupil malý robot s velkým úsměvem. „Ahoj, Aničko a Eliško! Jsem Robo a přišel jsem pro vás. Máte šanci splnit svůj sen a letět do vesmíru!“
„Opravdu?!“ vykřikly obě holčičky v jeden hlas. „My? Do vesmíru?“
Robo je poprosil, aby si rychle vzaly batůžky, protože raketoplán je právě připraven k odletu. A tak se vydaly na největší dobrodružství svého života.
Raketoplán vzlétl a brzy už byly Anička s Eliškou vysoko nad Zemí. Měly na sobě speciální skafandry a z okna rakety sledovaly, jak se planeta pod nimi zmenšuje. „Podívej, Eliško! Měsíce, planety a dokonce i komety! Jsme ve vesmíru!“ zvolala Anička.
Letěly kolem Marsu, kde viděly červenou krajinu, kolem Jupiteru, který měl obrovské pásy mračen, a dokonce i kolem Saturnu s jeho krásnými prstenci. „To je neuvěřitelné!“ řekla Eliška a ukázala na dalekohled. „Pojďme se podívat na tu hvězdnou mlhovinu!“
A tak se kamarádky vydaly na malý výlet k mlhovině. Byla nádherná – barevná, třpytivá a plná zářivých hvězd. „Tady je opravdu kouzelný svět!“ řekla Anička. „Vždycky jsem chtěla vidět vesmír zblízka, ale nikdy jsem si nemyslela, že to zažiju.“
Po chvíli si obě holčičky uvědomily, že je čas vrátit se zpět na Zemi. „Ale máme tolik krásných vzpomínek,“ řekla Eliška a podívala se na kamarádku s úsměvem.
Robo jim ukázal poslední pohled na Zem a za chvíli už raketoplán klesal zpět k jejich domovu. „Děkujeme, Robo, že jsi nám ukázal vesmír,“ řekly obě holčičky.
„To byla jen malá ochutnávka toho, co všechno vesmír nabízí. Možná se tam jednou vrátíte,“ usmál se robot.
Jak se raketoplán vrátil na Zemi, Anička s Eliškou si slíbily, že nikdy nezapomenou na svůj vesmírný výlet. Ať už se děje cokoli, vždycky si budou pamatovat, že sny se mohou stát skutečností, pokud jsou dostatečně odvážné a věří v ně.
A tak se, srdce plné zážitků, kamarádky vrátily zpět domů, kde si vždy večer, než šly spát, opět povídaly o hvězdách, planetách a vesmíru. A kdo ví? Možná jednoho dne zase poletí…
Dobrou noc a krásné sny o vesmíru!