Kdysi dávno, v malém městečku jménem Slunečkov, stála zoo, která byla úplně obyčejná.
Byli tam lvi, zebry, opice i tučňáci, jako v každé jiné zoo. Ale jednoho dne se stalo něco velmi neobyčejného.
Zaměstnanci zoo si všimli, že zvířata se začala chovat nějak jinak. Lev Leon každý večer zpíval ukolébavku sovám, opice Olga kreslila obrázky do písku, a malý tučňák Tomáš začal tančit balet. Návštěvníci byli nadšení, ale nikdo netušil, co se děje.
Jen malá holčička jménem Meggie měla podezření. Často do zoo chodila se svým plyšovým medvídkem a ráda si povídala se zvířaty. Jednoho večera, když se zoo zavírala, zůstala schovaná za keřem u výběhu plameňáků.
Když odbila půlnoc, začalo to.
Zlaté světlo se rozlilo po cestách, stromy zašuměly kouzelnou písničku a uprostřed zoo se zjevil mluvící papoušek jménem Aristo!
„Vítejte v Kouzelné Zoo,“ zaskřehotal slavnostně. „Každou noc, když lidé spí, dostávají zvířata dar mluvit, tvořit a být tím, čím opravdu jsou.“ Maggie vyšla z keře a Aristo se na ni usmál. „Tys nás odhalila, Maggie. Protože máš čisté srdce, smíš s námi zůstat a být naší kamarádkou.“ A tak se stala první lidskou obyvatelkou Kouzelné Zoo. Každou noc pomáhala zvířatům malovat obrazy, učila slony zpívat a pořádala taneční představení s tučňáky. Maggie ale měla jeden úkol. Střežit tajemství zoo, aby lidé nepřestali věřit na kouzla. A tak pokud někdy večer půjdeš kolem opuštěné zoo a uslyšíš smích nebo hudbu, možná jsi blíž kouzlu, než si myslíš. Jestli nezhasli, tak tančí a zpívají dodnes.
Konec.