Na jednom krásném místě, hluboko v zářícím oceánu, žil jeden malý delfín jménem Modrásek. Byl to veselý, zvídavý delfín s hebkou stříbřitou kůží a očima, které zářily jako perly. Modrásek miloval dobrodružství, rád prozkoumával podmořské jeskyně, hrával si s rybičkami a zpíval bublinkové písničky.
Jednoho dne, když plaval blízko pobřeží, zaslechl na břehu zvláštní zvuk – lidský smích. Vyplaval opatrně blíž a spatřil malou dívku s dlouhými světlými vlasy, která seděla na skále a házela mušličky do vody. Jmenovala se Sindy.
„Ahoj!“ zavolala na něj vesele. „Ty jsi opravdový delfín?“
Modrásek vyskočil z vody a udělal piruetu ve vzduchu. Dívka se rozesmála.
A tak začalo velké přátelství mezi delfínem a dívkou. Každý den se potkávali u zálivu. Sindy mu zpívala písničky a Modrásek ji vozil na svých zádech po vlnách. Učila se rozumět jeho pískání a on poznával lidský smích.
Jednoho dne však oceán temněl. Z hlubin se začal vynořovat temný stín – obrovská plastová síť, kterou do moře někdo vyhodil. Zachytila se mezi korály a hrozila, že zničí domov mnoha mořských tvorů.
„Musíme jim pomoct!“ vykřikla Sindy, když jí Modrásek ukázal, co se stalo. Ale síť byla příliš velká a těžká.
Sindy se rozběhla do vesnice a poprosila rybáře, aby jí pomohli. Nejprve se smáli – copak nějaká holka a delfín mohou zachránit moře? Ale když jim Sindy ukázala kresby, které malovala o podmořském světě, a když se na břeh přišel podívat i Modrásek, všichni ztichly.
„Dobře,“ řekl nakonec starý rybář. „Zkusíme to.“
Lidé nasedli na lodě, vzali háky a lana a společně s Modráskem začali síť rozplétat. Trvalo to celý den a celou noc. Sindy pomáhala, rozdávala vodu, svítila lucernou a povzbuzovala všechny písničkami.
Nakonec se podařilo síť z moře vytáhnout. Ryby se vesele rozplavaly, koráli opět zazářili a oceán se znovu rozzářil modrým světlem.
Od té doby byla Sindy známá jako „Přítelkyně moře“. Lidé z vesnice se naučili oceán chránit a místo plastů sbírali mušle a vyráběli ozdoby z přírodních věcí.
Modrásek a Sindy zůstali nejlepšími přáteli. A prý, když je ticho a vlny tiše šumí, můžeš slyšet jejich smích – jeden písklavý a druhý dětský, jak se proplétají nad hladinou. Dobrou noc