Bylo nebylo, tři kamarádky, které se jmenovaly Viki, Emili a Isabela, se rozhodly, že stráví prázdniny u moře. Po dlouhém plánování konečně nastal den odjezdu, a všechny tři byly nadšené, že se dostanou na místo, kde budou moci prozkoumávat pláže, potápět se a hledat poklady.
Jednoho slunného rána dorazily na malý, kouzelný ostrov, kde je čekalo tajemné, modré moře a bílý písek, který je lákal k dlouhým procházkám. Viki byla ta, která všechno organizovala, Emili byla vždycky zvědavá a plná nápadů a Isabela byla ten klidný hlas rozumu, který držel všechny pohromadě.
Prvních pár dní byly skvělé – koupaly se, hrály si na pláži, stavěly hradby z písku a objevovaly podvodní svět při šnorchlování. Ale jednoho odpoledne, když se rozhodly jít na procházku podél útesů, narazily na něco, co je překvapilo.
„Podívejte!“ zavolala Emili a ukázala na starou, opuštěnou loď, která se zdála být ztroskotaná na skále. Byla celá zarostlá mechem a vypadala, jako by tu zůstala už několik desetiletí.
„Co kdybychom se podívaly dovnitř?“ navrhla Viki, vždycky připravená na dobrodružství.
Isabela se trochu zamyslela. „Myslím, že to není nejlepší nápad… Tohle místo vypadá dost podivně. Měli bychom se raději vrátit.“
„Ale co když tam najdeme nějaký poklad?“ vykřikla Emili nadšeně a už se rozběhla k lodi.
Viki a Isabela se nakonec nechaly přesvědčit, a tak se všechny tři přiblížily k rozviklané loďce. Když vstoupily dovnitř, uvnitř byla temná a vlhká místnost. Emili se prohrabávala starými truhlicemi, zatímco Viki prozkoumávala každou skulinu a Isabela, jak to bývalo její zvykem, byla ostražitá a sledovala okolí.
Náhle se ozval podivný zvuk. Bylo to, jako by něco škrábalo o dno lodi. Viki s Isabellou se rychle otočily, ale Emili se smála: „To je asi jenom nějaký mořský živočich, nic se nestalo!“
Ale právě v tu chvíli se otevřelo tajemné tajemné poklop na podlaze a z něj vyběhl obrovský obří krab! Viki, Emili a Isabela začaly utíkat, ale krab je pronásledoval, škrábal po dně lodi a dělal hrozné zvuky. Bylo to strašidelné a napínavé, ale naštěstí se jim podařilo v poslední chvíli vypadnout ven.
„To byla ale jízda!“ řekla Viki, jakmile se dostaly zpátky na pláž.
„To bylo fakt strašidelné!“ přidala se Isabela, která byla teď ještě o něco opatrnější.
Emili se ale stále smála. „To byla legrace, co? A kdo ví, co ještě objevíme!“
Nakonec se kamarádky rozhodly, že zbytek prázdnin stráví v klidu a budou se raději věnovat plážovým hrám a sbírání mušlí. Ale na tu napínavou chvíli, kdy se setkaly s obřím krabem, nikdy nezapomněly. A jejich prázdniny u moře se staly nejen krásným zážitkem, ale i dobrodružstvím, které si vždy budou vyprávět.
A tak skončily prázdniny tří kamarádek, plné smíchu, napětí a krásných vzpomínek. Kdo ví, možná se příště vydají na nové dobrodružství, protože prázdniny jsou vždycky plné překvapení!